Kamil Lhoták

Kamil%20Lhot%C3%A1k

Kamil Lhoták se narodil 25. července 1912 v Praze – Holešovicích. Po matce, Anně Kouglové, která se angažovala na divadelní scéně, zdědil umělecké sklony. Jeho otec, Kamil Lhoták, byl nadějným lékařem a později velmi známým vědeckým pracovníkem. Ke svatbě rodičů ovšem nikdy nedošlo, neboť otec dal přednost jiné známosti a malý Kamil vyrůstal pouze s matkou a svou babičkou. Otec však matku i syna hmotně zabezpečil a po smrti v roce 1926 jim odkázal značné jmění. 

To již mladý Kamil studoval na pražském Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici na Novém Městě v Praze. Od roku 1923 až do roku 1931 zde navštěvoval výuku a zároveň spolu s matkou, která měla k výtvarnému umění velmi blízko, pilně navštěvoval expozice různých autorů, které výrazně formovaly jeho uvažování o umělecké dráze. Už během studia na gymnáziu se začaly projevovat jeho výtvarné schopnosti a dokonce se aktivně zapojil do vydávání studentského časopisu, který obsahoval kresby jak jeho, tak kolegů. Nicméně jeho přání po úspěšně složené maturitě nastoupit na Akademii výtvarných umění v Praze a stát se malířem nebylo vyslyšeno a zamířil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde pokračoval dále ve studiu.  

Když stál v druhé polovině třicátých let minulého století Kamil Lhoták před rozhodnutím, čím se bude do budoucna zabývat, byly karty rozdány relativně jasně. Na jedné straně prestižní právnické vzdělání, které postupně po úspěšném předchozím absolvování jednotlivých ročníků dokončoval, na straně druhé pak nejistá dráha malíře. Pragmatismus hovořil jasně pro první možnost, srdeční zaujetí a osobní preference však byly v té době již na straně umělecké dráhy. 

Definitivní rozuzlení pak přišlo s nástupem protektorátu a zavřením vysokých škol. Lhotákovi v tu dobu zbývala nedokončená poslední rigorózní zkouška. Podpořen prodejem svých prvních obrazů, zamířil definitivně na pole štětců a barev. Podle svých vlastních pozdějších slov už neměl chuť ani motivaci zbývající zkoušku dokončit a nikdy ho toto rozhodnutí nemrzelo.  

Jeho především raná tvorba je do značné míry determinována faktem, že neprošel žádným odborně zaměřeným výtvarným studiem. Podobně jako u jiných talentovaných samouků nese proto znaky, které jsou u těchto případů obdobné. Mezi tyto znaky patří opakující se a relativně konzistentní okruh témat, pečlivá malba a zpracování a spontánnost tvorby.  

Lhoták byl samozřejmě ovlivněn některými umělci, jejichž díla měl možnost v raném věku spatřit. Na jednom z předních míst zde můžeme jmenovat Henri Rousseaua, jehož výstavu navštívil roku 1923 v pražském Obecním domě, o několik let později zhlédnutou výstavu Josefa Šímy či práce Giorgia de Chirica, vystavené na kolektivní výstavě s názvem École de Paris (Pařížská škola) v pražském Obecním domě a později v témže roce na samostatné výstavě, pořádané Uměleckou besedou v Alšově síni.  

V ilustrativní tvorbě se Lhoták hlásil jako ke svému vzoru k Artuši Scheinerovi. Jeho ilustrace pokládal Lhoták za nedostižné, silně na něho zapůsobila i díla Věnceslava Černého. To, že sám neprošel akademickou korekcí, se odráží ve vlastním a osobitém stylu. Nenacházíme zde proto žádné přípravné skici kresby, jeho kresba je založena na spontánnosti a kladení své představivosti přímo na papír či jinou plochu. Krátké, expresivní tahy jsou pro něho příznačné. 

Co se týče námětů a témat, které se snažil do svých prací přenášet, byl od počátků své umělecké dráhy okouzlen dobou, která nenávratně zmizela už před několika desetiletími. Doba konce  19. a počátku 20. století ho pak provází prakticky jeho celou následující tvorbou, akcentovaná tu více, tu méně. Z pohledu konkrétních zobrazovaných motivů jsou dominanty jeho počátků stálé – figurální náměty se občas objevují, především v kresbě tuší, ale rozhodně nejsou jeho hlavním zájmem. Krajiny přijdou ke slovu ve velkém, ale o něco později. Občas zátiší, spíše doplňkově. Zato cokoliv zavání technikou, neunikne důkladnému zkoumání. Letadla, balony, vzducholodě, stará auta a motocykly, lodě a ponorky, kola a další výdobytky technického pokroku se objevují v jeho tvorbě od počátků v nejrůznějších situacích a podobách. A budou se objevovat až do konce Lhotákovy umělecké činnosti.  

Ve Lhotákových dílech můžeme nalézt podivuhodnou kombinaci nostalgie, tesknoty, s odstupem času viděných příběhů, které se odehrávaly někdy dávno, v časech předcházejících jeho dětství. Jeho projev, malířský, ale později i grafický, dává zdánlivě zcela nezajímavým místům a situacím neopakovatelnou poetiku. Tu hledá tam, kde většina jiných nevidí nic jiného, než opuštěné a staré věci, na místech, která nejsou schopna ničím zaujmout. 

V roce 1939 přichází první hmatatelný úspěch. Lhoták je přizván k výstavě v Beaufortově galerii, kde se mu svými pracemi okamžitě podaří zaujmout. Tehdejší předseda výtvarného odboru spolku Umělecká beseda, významné umělecké instituce své doby, ho doporučuje k přijetí do spolku a zanedlouho se Lhoták stává jeho členem. Jeho práce v tomto období i v následujících letech nejsou dosud ve větší míře ovlivněny podněty zvenčí, a proto zde můžeme sledovat jeho v širším měřítku nekorigovaný vývoj a prohlubování dosavadních námětů. Vzhledem ke spojení prvků civilizace s neopakovatelnou dávkou poezie, kterou v jeho dílech nacházíme, je Lhoták po čase označován za představitele nového směru, tzv. lyrického civilismu. 

Na konci roku 1942 se formuje širší skupina umělců, které spojuje několik základních rysů, vyjádřených sloganem „Svět, ve kterém žijeme“. Kromě malířů Františka Grosse, Františka Hudečka, Jana Kotíka, Jana Smetany, (o něco později rovněž Karla Součka a po válce Bohumíra Matala) jsou zde výrazně zastoupeni i představitelé literárních směrů. Básníci Ivan Blatný, Jiřina Hauková, Jiří Kolář, Josef Kainar a po válce i Jan Hanč jsou dále doplněni fotografem Miroslavem Hákem a sochařem Ladislavem Zívrem. Dva teoretici umění, Jindřich Chalupecký a Jiří Kotalík, pak dotvářejí rámec skupiny, která se snažila o vyobrazení všedního života, spojeného s městským prostředím a člověkem.  

Lhoták, ačkoliv mu původně připadalo působení v jakési skupině, řídící se společnými zásadami, spíše omezující a svazující a vstup do takto sešněrovaného programu odmítal, se po diskuzích a debatách nakonec stal pevným článkem skupiny a jeho nejvýraznějším členem. Inspirativní rozhovory v rámci Skupiny 42 mají spolu s nutností uživit rodinu (v roce 1941 se narodil syn Kamil) v nelehkých protektorátních podmínkách i dopad na počet Lhotákových prací. Tak se roky 1943 a 1944 stanou vůbec nejplodnějšími v oblasti malby. 

Na jednom ze setkání členů Skupiny 42 byl přijat návrh na vyhotovení společného grafického souboru prací k památce Františka Janouška, významného představitele českého surrealismu a Lhoták byl vyzván, aby taky přispěl svým dílem. Lhoták, který sám sebe označoval jako žáka surrealistů, se tohoto úkolu velmi úspěšně chopil a v lednu 1944 vychází spolu s pracemi dalších členů Skupiny 42 jeho první grafický list Periferie v díle In memoriam Františka Janouška. 

Jedním z faktorů, výrazně ovlivňujícím nejenom Lhotákovu tvorbu, ale i celý život, byla v útlém věku prodělaná obrna, která zanechala trvalé následky na jeho levé noze. Tato skutečnost měla pro jeho tvorbu poměrně zásadní dopad. V jeho dílech nalézáme různým způsobem handicapované osoby, zachycované při různých příležitostech a aktivitách. V Jedličkově ústavu také potkává poprvé Manku Haštabovou, jednu z múz, kterou následně zachytí v desítkách obrazů, kreseb a grafik. V různých pozdějších obdobích života se Lhoták k Mance několikrát obrací s návrhy společné budoucnosti, nicméně je vždy odmítán. I proto je neustále tímto tématem provokován a opakovaně se k němu vrací. 

S nastupujícím rokem 1948 začíná atmosféra ve společnosti houstnout a názory na další vývoj se začínají mnohem více polarizovat. Tato situace se promítá i do další spolupráce jednotlivých členů Skupiny 42, která již od konce roku 1947 začíná váznout. Vnější tlak okolí a vnitřní rozpory se začínají čím dál více projevovat.  Po únorových událostech roku 1948 se pak Skupina 42 jako taková přestává v původním složení scházet a její členové vstupují každý na svou vlastní dráhu. Lhoták, ačkoliv původně na počátku existence Skupiny 42 kritizoval možnou přílišnou svázanost jejím programem, se nicméně ani po jejím rozpadu a možném uvolnění témat od svých dosavadních námětů nevzdálil a ve své další tvorbě zůstal skupinovým principům při vytváření svých prací věrný. 

Počátek padesátých let je ve znamení upevňování politického a mocenského vlivu nového režimu a dalšího utahování šroubů ve společnosti. Vzhledem k tomu, že Lhotákův vztah k novým pořádkům je velmi vlažný, nedostává mnoho příležitostí, jak své práce představovat veřejnosti, což se podepisuje na jeho rozpoložení a Lhoták často propadá depresi a pocitům beznaděje. 

Tato situace se však změní v roce 1953, kdy umírá jak Stalin, tak Gottwald a poměry ve společnosti se začnou postupně uvolňovat. Navíc v roce 1954 dojde k setkání s Adolfem Branaldem. Oba muži, ačkoliv v jistém směru velmi odlišní, si padnou do oka ihned od prvního setkání v kavárně Slavia. Zjistí, že se jejich osudy v mnohém podobají a prolínají. Branald začíná v tomto období s psaním své další knihy Dědeček automobil a ilustrace k ní bez váhání svěřuje Lhotákovi, jehož naturelu přesně odpovídají a vznikají nádherné obrázky k této knize. Tyto své knižní ilustrace Lhoták později označí za své vůbec nejlepší. 

Následující roky neví Lhoták, co se práce týče, kde mu hlava stojí. Je aktivní hned v několika oblastech, nejen v malbě, grafice a kresbě, ale i v práci pro filmovou tvorbu, připravuje návrhy kostýmů, vlastní knihy a dalších činnostech. Zároveň pokračuje v doslova ďábelském ilustračním tempu, každý rok má rozpracováno hned několik knih zároveň. Jen pro názornost, např. v roce 1958 vychází dalších 18 Lhotákem ilustrovaných knih a publikací! 

V roce 1961 zaznamenáváme v Lhotákově tvorbě, přesněji řečeno malbě, poměrně podstatnou změnu. Jeho pojetí krajiny, dosud v duchu vykreslování jednotlivých scén a objektů, se výrazně mění. Lhoták začíná klást proti sobě dvě výrazně barevně odlišné plochy s jasným předělem horizontu. Obloha, která vždy hrála podstatnou roli v jeho malbách, zobrazována kombinací bílé a modré, je nyní mnohem více a častěji kontrastně oddělována od pozemského reliéfu, zachyceného sytě zelenou barvou. 

Lhoták zde vidí zcela nekonvenčně a přitom reálně a poeticky zároveň obklopující krajinu. Toto  i v dalších dílech nově uplatňované znázornění krajiny později označí František Dvořák za zcela novátorské pojetí zdánlivě vyčerpaného tématu krajinářství. Osobité a zvláštní pojetí a vyváženost malby a barevné intenzity stejně jako magické zobrazování reálné skutečnosti nejen u tohoto motivu, ale i u dalších, se kterými Lhoták v 60. letech přichází, dostanou později název magický realismus, druhý pojem, který se nám po již zmíněném lyrickém civilismu s Lhotákem úzce váže. 

Rovněž v Lhotákově osobním životě dochází k podstatné změně. V roce 1961 Lhoták potkává opět po desítkách let jednu ze svých osudových žen, dříve Aničku, dnes už Anušku či prostě Anču. Je to tatáž Anička, kterou si nakreslil již kdysi dávno, když ještě bydleli v Nuslích a která z jeho života načas zmizela. Zároveň vystřídá v Lhotákových obrazech Manku, která na konci 50. let z jeho tvorby mizí. 

Po dlouhé době je mu umožněno v polovině 60. let opět navštěvovat Francii a milovanou Paříž, čehož opakovaně využívá. Lhoták tyto návštěvy následně přetváří v sérii obrazů s pařížskými motivy. Vznikají i velkoformátové práce, což se projevuje v druhé polovině této dekády hlavně v grafice. Ve Lhotákově malbě pak vidíme pokračující inspiraci novým symboly. 

Na konci roku 1967 se pak Kamilu Lhotákovi dostane významného ocenění. Vzhledem k tomu, že v průběhu šedesátých let dochází k postupnému uvolňování politického a společenského prostředí, což se promítá i v kulturní sféře, dostávají možnost být vyzdvihnuti i ti umělci, u kterých by to ještě před pár lety nebylo myslitelné. Kamil Lhoták je proto naprosto zaslouženě oceněn titulem Zasloužilý umělec a doplňuje tak několik svých kolegů. Za svou tvorbu na poli grafiky je pak oceněn Cenou Václava Hollara. 

Na konci šedesátých let byla část umělců ovlivněna tzv. novou figurací. Ani Lhoták není v tomto směru nijak uzavřen a v následujících letech jsou pak některé jeho práce vedeny právě v duchu myšlenek nové figurace a pop-artu. Polovina 70. let nám pak naznačuje jiný zesilující trend v Lhotákově pojetí kresby a malby. Ačkoliv příklon ke kolorismu v jeho dílech vidíme již od 60. let, nyní se ještě více než doposud Lhoták snaží o výrazně expresivní, silně koloristický dopad. Jeho díla jsou mnohem více postavena na barevných kontrastních polohách, k čemuž využívá různých technik. 

V roce 1980 je Lhoták vyznamenán dalším významným oceněním. Ve Vídni získává Herderovu cenu, udělovanou nejvýznamnějším evropským kulturním pracovníkům, a to především pro jeho schopnost zachycení nadčasových hodnot a trvalost výrazu. Je takto oceněn jako vůbec první československý malíř a jeden z mála výtvarníků, kterému se kdy této pocty dostalo. 

Bohužel Lhotákův zdravotní stav se pomalu, ale jistě začíná zhoršovat a tato skutečnost se projevuje  i snižujícím se počtem nových přírůstků v jeho tvorbě. Stupňující se závratě mu zároveň definitivně prakticky znemožní cyklistické výlety, což Lhoták velmi těžce nese. Rovněž cukrovka, která mu byla diagnostikována už v roce 1969, přerůstá do těžké formy. 

K poctě Lhotákova jubilea je v roce 1987 uspořádána velká retrospektivní výstava v pražské Staroměstské radnici, následně putující do Výstavní síně Masné krámy v Plzni. Tento reprezentativní výběr z životního díla obsáhne několik desetiletí jeho tvorby a stane se poslední velkou retrospektivní výstavou, uspořádanou za života umělce. 

V listopadu 1989 umírá dlouholetá družka Anča a i jeho stav se začíná zhoršovat a 22. 10. 1990 Kamil Lhoták umírá. Zůstává po něm naprosto neuvěřitelné dílo, čítající přes dva tisíce namalovaných obrazů, více než čtyři stovky za jeho života vydaných knižních publikací s jeho ilustracemi, přes šest set grafických prací a obtížně vyčíslitelný počet volných ilustrací, který lze pouze odhadovat. 

Spolu s Lhotákovými dalšími aktivitami na uměleckém poli (práce pro film, jak animovaný, tak hraný, vlastní autorská knižní tvorba včetně jeho deníků, příprava známek pro Československou poštu, zájem o hudbu včetně tvorby partitur a mnohé další) se jedná o soubor, který jen těžce nalézá svou obdobu a srovnání.  Proto můžeme Kamila Lhotáka bez jakéhokoliv zaváhání označit jako jednoho z největších umělců přelomu první a druhé a celé druhé poloviny dvacátého století, jehož odkaz trvá i nadále a který se již bezpochyby stal odkazem klasika.

 

(Výňatky převzaty z knihy L. Šteffek: Kamil Lhoták - Grafické dílo v kontextu ostatní tvorby)

 

Výstavy prací Kamila Lhotáka  

Kamil Lhoták považoval pravidelné vystavování svých prací za svou stavovskou povinnost. Proto se během jeho života uskutečnilo velké množství jak jeho autorských výstav, tak ještě mnohem větší počet výstav společných s dalšími autory. Zde uvedený výčet shrnuje jeho zásadní autorské výstavy a vybrané významné výstavy, uskutečněné po jeho smrti.  

Seznam autorských výstav Kamila Lhotáka   

1942/04/16 - 1942/05/03  Kamil Lhoták: Výstava nových obrazů, Alšova síň Umělecké besedy, Praha

1944/03/07 - 1944/03/28  Kamil Lhoták: Výstava obrazů, Alšova síň Umělecké besedy, Praha

1946/03/07 - 1946/04/02  Kamil Lhoták: Obrazy, kresby a grafika, Pošova galerie, Praha

1948/02/24 - 1948/03/14  Kamil Lhoták: Oleje z let 1945 - 1948, Topičův salon, Praha 

1949/01 - 1949/02           Kamil Lhoták: Grafika z let 1944-1949, Galerie Hollar, Praha  

1951/01 - 1951/02           Kamil Lhoták: Grafika a kresby, Galerie Hollar, Praha 

1953/04                         Kamil Lhoták: Grafika a kresby, Galerie Hollar, Praha 

1955/11/04                     Kamil Lhoták: Ilustrace a kresby, Galerie Hollar, Praha 

1957/01/04 - 1957/01/31  Kamil Lhoták: Obrazy z let 1948-1956, Galerie Československý spisovatel, Praha 

1957/02/06 - 1957/03/10  Kamil Lhoták: Obrazy z let 1948-1956, Dům umění města Brna, Brno 

1957/04/26 - 1957/05/19  Kamil Lhoták: Portréty, Alšova síň Umělecké besedy, Praha

1958/04/04 - 1958/04/23  Deníky Kamila Lhotáka, Galerie Hollar, Praha

1959/01/06 - 1959/01/27  Krajiny Kamila Lhotáka z let 1955-1958, Výstavní síň Lidové demokracie, Praha

1962 - 1962/04/26           Kamil Lhoták: Nové obrazy, Galerie Fronta, Praha 

1963/06/09 - 1963/06/25  Kamil Lhoták: Akvarely, kresby z let 1944-1963, Jednotný závodní klub ROH, výstavní síň, Ústí nad Orlicí 

1964/04/06 - 1964/04/29  Kamil Lhoták: Nové obrazy a kresby, Galerie Fronta, Praha 

1965/04/09 - 1965/05/02  Kamil Lhoták: Grafika, Galerie Hollar, Praha

1966/04                         Kamil Lhoták: Grafika, Krajská galerie, Hradec Králové 

1966/10/20 - 1966/11/13  Kamil Lhoták, Galerie Československý spisovatel, Praha

1967/10                         Kamil Lhoták: Graphik, Aquarelle, Zeichnungen, Tschechoslowakisches Kulturzentrum Berlin 

1968/03/20 -                   Kamil Lhoták: Malé obrazy 1964-1968, Galerie na Karlově náměstí, Praha 

1969                              Kamil Lhotak - Graphik, Stadthalle Freiburg im Breisgau

1969/09/28 - 1969/10/19   Kamil Lhoták: Grafika, Oblastní muzeum v Písku, Písek

1970/03/04                     Kamil Lhoták: Kresby 1935-1970, Galerie Hollar, Praha 

1971/04/07                     Kamil Lhoták, Divadlo hudby OKS, Olomouc  

1971/05/28 - 1971/07/04  Kamil Lhoták: Grafika a kresby, Galerie Jaroslava Krále, Brno 

1971/09/01 - 1971/10/01  Kamil Lhoták: Co mám rád. Obrazy z let 1930-1970, Oblastní galerie v Liberci, Liberec 

1971/11 - 1971/12           Kamil Lhoták: Co mám rád. Obrazy z let 1930-1970, Galerie výtvarného umění, Litoměřice

1972/01 - 1972/02           Kamil Lhoták: Co mám rád. Obrazy z let 1930-1970, Galerie Benedikta Rejta, Louny

1972/02 - 1972/03           Kamil Lhoták: Co mám rád. Obrazy z let 1930-1970, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary 

1972/05/24 - 1972/06/21  Kamil Lhoták dětem, Galerie Albatros, Praha  

1972/10 - 1972/11           Kamil Lhoták: Obrazy a kresby, Galerie Fronta, Praha 

1973/04                         Kamil Lhoták, Oblastní galerie výtvarného umění, Roudnice nad Labem 

1973/10/02 - 1973/10/19  Kamil Lhoták: Z knižní tvorby. Ilustrace a kresby, Malá galerie Československého spisovatele, Praha 

1974/04/03                     Kresby a akvarely Kamila Lhotáka, Divadlo hudby OKS, Olomouc

1974/07/09 -                   Kamil Lhoták: Obrazy, Krajská galerie, Hradec Králové

1975/11/13 - 1975/12/14  Kamil Lhoták: Grafika, Kabinet grafiky, Olomouc 

1976/02/02 -                   Kamil Lhoták: Akvarely a menší obrazy, Galerie Fronta, Praha 

1977/03/30 - 1977/04/13  Kamil Lhoták: Obrazy, Galerie Zlatá ulička, Praha 

1977/07 - 1977/08/20       Kamil Lhoták: Obrazy a kresby, Jelenka Strakonického hradu, Strakonice

1977/07/08 - 1977/08       Kamil Lhoták: Kresby z let 1944 - 1975, Oblastní galerie v Liberci, Liberec 

1977/07/14 - 1977/10/16   Kamil Lhoták: Grafika, koláž, kresba, Suchardův dům, Nová Paka

1978/02/02 - 1978/03/02   Kamil Lhoták: Obrazy a kresby, Galerie Fronta, Praha 

1978/04/27 - 1978/05/15   Kamil Lhoták: Grafika, Divadlo hudby OKS, Olomouc 

1978/04/27 - 1978/06/04   Kamil Lhoták: Obrazy, kresby, Kabinet grafiky, Olomouc

1979/04/29 - 1979/05/13   Kamil Lhoták a Veteran Car, Středočeské muzeum, Roztoky (Praha-západ)  

1979/11/14 - 1979/11/30   Kamil Lhoták: Kresby, grafika, Malá galerie Československého spisovatele, Praha 

1980                              Kamil Lhoták: Grafika a obrazy, Žatec

1980/05/27 - 1980/07       Kamil Lhoták: Obrazy, Dům umění, Zlín 

1981/01/08 - 1981/02/12   Kamil Lhoták: Výběr z díla, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, Nové Město na Moravě 

1981/02/22 - 1981/03/29   Kamil Lhoták: Obrazy, Dům umění města Brna, Brno  

1981/09 - 1981/10            Kamil Lhoták: Grafika, Rodný dům Václava Šolce, Sobotka (Jičín)  

1982 - 1982/08                 Kamil Lhoták: Sto kreseb, obrazy, grafika, Krajská galerie výtvarného umění, Hradec Králové

1982/11/04 - 1982/11/28    Kamil Lhoták: Obrazy a kresby, Galerie Fronta, Praha 

1982/11/09 - 1982/12/05    Kamil Lhoták: Kresby, Divadlo hudby OKS, Olomouc

1984                                  Kamil Lhoták 1938 - 1965, ČFVU, Prostějov

1987/07/07 - 1987/08/30    Kamil Lhoták: Výběr z životního díla, Staroměstská radnice, Praha 

1987/09/17 - 1987/10/18    Kamil Lhoták: Výběr z životního díla, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň 

1988/11/26 - 1988/12/31    Kamil Lhoták: Grafika, ilustrace, Knihkupectví a galerie Purkyně, Karlovy Vary

1989/11/30 - 1989/12/26    Kamil Lhoták: Grafika, Galerie Fronta, Praha   

  

Významné posmrtné výstavy 

1991/03/27 - 1991/05/05   Kamil Lhoták: Výběr z grafické tvorby, Galerie Hollar, Praha 

1992/09/24 - 1992/10/14   Kamil Lhoták: Kresby, grafika, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha  

1992/12/01 - 1993/01/03   Kamil Lhoták: Kresby, grafiky, Galerie Stará radnice, Brno 

1995/04/03 - 1995/04/30   Kamil Lhoták: Malba, kresba, grafika, Galerie Výtvarného centra Chagall, Ostrava   

1995/11/23                        Kamil Lhoták: Ukázky z tvorby, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové 

1996/08/05 - 1996/09/07   Výstava obrazů, kreseb a grafiky Kamila Lhotáka, Galerie Lazarská, Praha  

1996/09/17 - 1996/10/06   Vzpomínka na Kamila Lhotáka, Michael Gallery, Praha  

1997/06/02 - 1997/07/26   Kamil Lhoták: Obrazy, kresby, grafiky, Trigon Gallery, Plzeň   

1997/08/07 - 1997/09/13   Vzpomínka na Kamila Lhotáka, Galerie M, Praha  

1997/12/02 - 1998/01/04   Svět Kamila Lhotáka, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha 

2000/06/12 - 2000/07/08   Kamil Lhoták: Obrazy, kresby, grafika, Galerie Mona Lisa, Olomouc

2000/09/07 - 2000/10/08   Kamil Lhoták: Grafika, Galerie Nový Svět, Praha  

2002/03/26 - 2002/05/04   Kamil Lhoták: Obrazy, kresby, grafiky, Trigon Gallery, Plzeň 

2002/12/12 - 2003/01/26  Kamil Lhoták: Mýtus, ironie a nové příběhy, Wortnerův dům Alšovy jihočeské galerie, České Budějovice 

2003/02/18 - 2003/04/06   Kamil Lhoták: Obrazy, kresby a grafika z let 1937 - 1981, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, Jihlava 

2003/04/15 - 2003/06/22   Kamil Lhoták: Obrazy, kresby a grafika z let 1937 - 1981, Dům U Jonáše, Pardubice  

2003/10/22 - 2003/11/31   Kamil Lhoták: Obrazy, kresby, grafika, Starožitnosti Mánes, Praha 

2004/09/13 - 2004/09/24   Kamil Lhoták: Grafika, Galerie Atrax, Přerov 

2005                                 Kamil Lhoták: Grafika a kresby, 1944–1989, Galerie Art (Světlana & Luboš Jelínek), Chrudim 

2005/09/08 - 2005/11/02   Kamil Lhoták: Grafika, Autorská výstavní síň Výtvarného centra Chagall, Ostrava

2006/09/20 - 2006/10/22   Kamil Lhoták: Obrazy, kresby, grafika, Galerie U Betlémské kaple, Praha  

2007/10/10 - 2007/11/24   Kamil Lhoták: Kresby, grafika, Galerie Koruna, Hradec Králové 

2009/12 - 2010/01            Kamil Lhoták: Chlapecké sny, Horácká galerie v Novém Městě na Moravě, Nové Město na Moravě 

2010/04/28 - 2010/06/06   Kamil Lhoták: Nostalgie letního odpoledne, Galerie Moderna, Praha  

2010/06/24 - 2010/09/26   Kamil Lhoták, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Hradec Králové

2010/12/03 - 2011/04/03   Kamil Lhoták čili Útěcha z techniky, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno 

2011/10/11 - 2011/11/27  Kamil Lhoták ve sbírkách Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem, Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem  

2012/06/13 - 2012/09/09   Kamil Lhoták: Balony, křídla, vrtule, Galerie Moderna, Praha  

2012/06/14 - 2012/07/29   Kamil Lhoták 100, Galerie Zdeněk Sklenář, Litomyšl 

2013/06/26 - 2013/08/04   Kamil Lhoták: Sadař smíchu roste sám..., Galerie U Betlémské kaple, Praha  

2014/12/09 - 2015/01/30   Kamil Lhoták a kniha, Galerie Vltavín, Praha

2015/07/16 - 2015/10/18   Kamil Lhoták: Sic itur ad astra - obrazy, básně, přátelé, Museum Kampa, Praha

2016/06/17 - 2016/08/07   Kamil Lhoták: Čas zázraků a vynálezů, Galerie Moderna, Praha

2016/12/01 - 2017/03/05   Kamil Lhoták 38 - 65, Severočeská galerie výtvarného umění, Litoměřice

2017/09/16 - 2017/11/26   Kamil Lhoták - Obrazy, kresby, grafika, Muzeum Mladoboleslavska, Mladá Boleslav a Benátky nad Jizerou

2017/11/08 - 2017/11/26   Kamil Lhoták - Na křídlech grafiky, Galerie Hollar, Praha

2018/01/25 - 2018/02/14   Kamil Lhoták - Amerika, Knupp Gallery, Praha

2018/02/07 - 2018/04/22   Kamil Lhoták - Retrospektiva, Retro Gallery, Obecní dům, Praha

2018/12/11 - 2019/01/09   Kamil Lhoták - Paris 1947, Galerie Pštrossova 23, Praha

2019/06/22 - 2019/10/06   Kamil Lhoták a jeho svět (historicky největší výstava Kamila Lhotáka), Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou

2020/02/08 - 2020/03/22   Kamil Lhoták - grafika a kresby, Městské muzeum, Lanškroun

2020/06/18 - 2020/08/16   Svět podle Kamila Lhotáka, Galerie Moderna, Praha

 

 Výběr z nejvýznamnějších ocenění, udělených Kamilu Lhotákovi

 1947   Zlatá medaile, Bienále v Benátkách za kreslený film Atom na rozcestí

 1966   Cena nakladatelství Mladá Fronta

 1967   Cena Václava Hollara za celoživotní práci na poli grafiky

 1967   Udělení titulu Zasloužilý umělec  

 1968   Cena Marie Majerové za celoživotní vynikající dílo v oboru ilustrace knih pro děti 

 1975   Stříbrná medaile za ilustrace na mezinárodní výstavě Kniha ´75, Moskva

 1980   Herderova cena za celoživotní dílo a významný přínos pro evropskou kulturu, Vídeň 

 1983   Jubilejní stříbrná cena Spolku českých bibliofilů